Podnik v obtížích a dotace

8.3.2022

Jakoukoliv finanční podporu ze státních či evropských programů nesmí obdržet ekonomicky problematický subjekt. Takovým se v legislativě dotací a veřejné podpory říká „podnik v obtížích“.

Pojem „podnik v obtížích“ se v rámci dotační problematiky vyskytuje již od roku 2014 (Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, tzv. obecné nařízení o blokových výjimkách – „GBER“) a tvoří jeden z úhlů pohledu na podnik/skupinu podniků, při posuzování možnosti přidělit dotaci.

Podniky/skupiny podniků se v souvislosti s dotacemi posuzují z těchto úhlů pohledu:

• pro účely malého a středního podniku (mj. se posuzují partnerské podniky s vazbou nad 25% a spojené podniky s vazbou nad 50%),
• pro účely podniku v obtížích (detailně rozebráno v druhé polovině tohoto článku),
• pro účely podpory de minimis (objevuje se pojem „jeden podnik“, propojenost podniků se sleduje pouze u podniků sídlících na území stejného členského státu, tj. pouze na území ČR),
• pro účely účetní konsolidace (rozhodující vliv znamená, že mateř. podnik má více než 50% podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti, podstatný vliv, že mateřský podnik má min. 20% a max. 50% podílů na základním kapitálu).

Při špatném určení velikosti podniku/skupiny podniků hrozí ztráta dotace, v krajním případě i trestní stíhání. Je tedy nutno deklarovat v rámci dotační žádosti kompletní a nezkreslené údaje ekonomické situaci samotného žadatele a nezapomenout (přiznat) také na ekonomicky propojené subjekty a to vždy dle toho, co (jaká podpora) se právě posuzuje.

Kdy je podnik definován jako podnik v obtížích

Aby byl podnik označen za podnik v obtížích, stačí naplnění alespoň jednoho z kritérií A – E níže:

A. Vlastní kapitál (zahrnující kumulované ztráty) < ½ základního kapitálu

V rámci posouzení se pracuje s údaji poslední uzavřené účetní závěrky. V účetním vyjádření se porovnávají následující stavy rozvahových položek pasiv:
(A.I + A.II. + A.III. + A.IV. + A.V. + A.VI.) < (A.I + A.II.1) / 2

B. Kumulované ztráty > ½ Vlastního kapitálu nezahrnujícího kumulované ztráty

Podnik v obtížích lze tedy podle tohoto kritéria identifikovat podle záporných výsledků hospodaření (z běžného období i z minulých let), přičemž se porovnávají následující položky rozvahy:

Výsledek hospodaření celkem > (Vlastní kapitál – Výsledek hospodaření celkem) / 2

Kritéria A a B se nepřezkoumávají u MSP existujících méně než 3 roky (v případě podpory rizikového financování dle čl. 21 GBER méně než 7 let za uvedených podmínek).

C. Jestliže

• vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo
• podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů.

D. Jestliže podnik obdržel podporu na záchranu

• a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo
• obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace.

E. V případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech:

• účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) je nižší než 1,0.

Podnikem se rozumí i různě propojené subjekty 

Důležité ovšem je, že podnikem se rozumí celá skupina propojených subjektů, mezi kterými existují ovládací vztahy – typických příkladem je obchodní společnost vlastněná z více než 50 % jinou obchodní společností.

V praxi se však setkáváme s propojením přes podnikající fyzické osoby či s propojením přes zahraniční mateřské podniky s nepřehlednou strukturou akcionářů, kteří pak dále vystupují v jiných subjektech.

Z toho důvodu u žadatelů, kteří patří do skupiny podniků je třeba kritéria podniku v obtížích sledovat nejen na úrovni jednotlivého žadatele, ale také na úrovni celé skupiny, do které náleží – do posouzení je tedy třeba zahrnout také údaje za mateřské/dceřiné/sesterské společnosti, včetně zahraničních subjektů.

Kritéria je proto třeba překontrolovat jak u žadatele patřícího do skupiny, tak u celé skupiny:

• Pokud žadatel sám kritéria nenaplňuje, kontrola na úrovni skupiny potvrdí/vyvrátí závěr o podniku v obtížích z hlediska celkové finanční situace skupiny
• Naopak, pokud žadatel patřící do skupiny kritéria naplňuje, kontrola na úrovni skupiny určí, zda podporu z důvodu naplnění kritérií poskytnout nelze, nebo podporu poskytnout lze, jelikož skupina není v obtížích, ovšem pod podmínkou, že ostatní subjekty ve skupině před poskytnutím podpory poskytnou žadateli nezbytné prostředky, aby sám kritéria nenaplňoval. Skupina jako celek tak nesmí být v obtížích, aby mohl žadatel obdržet podporu.

Údaje ke kontrole kritérií na úrovni skupiny by měly vycházet z konsolidovaných finančních výkazů celé skupiny. Pokud skupina konsolidované výkazy nezpracovává, je nutno je nechat zpracovat právě pro tyto účely.

Jak prokázat naplnění definice „podnik v obtížích“

Prokázání nenaplnění definice „podnik v obtížích“ je odlišné dle poskytovatele dotace:

• V některých případech (kdy např. žadatel ani jeho společníci nemají jiné podnikatelské aktivity, tj. nejsou součástí ekonomické skupiny) je dostačující podpis čestného prohlášení za žadatele. Poskytovatel dotace si nenaplnění definice ověřuje v doložených účetních výkazů. Pozor však na to, že prohlášení je zahrnuto v rámci skupiny jiných prohlášení, které tvoří součást dotační žádosti (sám žadatel tak může toto ujednání přehlédnout a riskuje tak postih v případě prokázání naplnění definice).
• Někteří poskytovatelé finančních podpor (např. Státní fond životního prostředí) požadují, aby potvrzení o nenaplnění definice „podnik v obtížích“ v případě ekonomické skupiny (více propojených subjektů) provedl nezávislý auditor.

Formulář pro posouzení podniku v obtížích je možno nalézt na webové adrese Agentury pro podnikání a inovace (API). Pozor ale, formulář je nastaven pro hodnocení jednoho konkrétního podniku. Vyhodnocení celé skupiny je nutno provést agregací údajů za jednotlivé subjekty ve skupině.

Problematika je složitější v případě podnikajících fyzických osob (položky účetních výkazů jsou nesourodé). Rovněž je nutno posuzovat ekonomické propojení fyzických osob (např. rodinné vazby) a podnikání na tzv. „společném trhu“.